Renfrew, C., Bahn, P.: Archaeology - theories, methods and practice

recenze 2. vydání, Londýn, 1996

Kniha je určena pro studenty archeologie nebo nadšence pro tuto vědeckou disciplínu, kteří v oboru začínají a chtějí si utvořit základní přehled. Autoři se snažili pojmout celou šíři problematiky co nejsrozumitelněji a podat v ní nejdůležitější základní informace, které by přivedli zájemce k další literatuře s tématem související. Rozhodně to není všespásná kniha, se kterou si kdykoli vystačíte. V knihách tohoto typu ani není možné zabíhat do většího detailu, jinak by se předpokládaný objem stránek vyšplhal do nepředstavitelné výše.  

Kniha je rozdělena na 3 základní části o 14 kapitolách, které se postupně věnují základním otázkám, jenž si musí archeolog srdcem i duší, to je ten člověk, který v lepším případě pobíhá po place vykopávek a hasí maléry, snaží se zastavit bagry, které už s hlínou málem odhrabují i kopáče z řad studentstva nebo jiné pracovníky, v tom veselejším sedí v blízké hospodě a všechno kontroluje od stolu se sklenicí piva a někdy i tvrdšího alkoholu v ruce, položit a trochu nad nimi zapřemýšlet. Všechny teoretické myšlenky jsou doplňovány skutečnými archeologickými situacemi ze všech osídlených oblastí světa přes Ameriku, Asii, Evropu i Austrálii. Každá kapitola je pak doplněna seznamem další rozšiřující literatury.
První část se dělí na 4 kapitoly. První vymezuje archeologii v rámci vědy, podává vývoj oboru od historického přístupu, přes novo vlnu procesualismu v 60. letech 20. století a nakonec postprocesualismu v letech 90. Druhá, třetí a čtvrtá kapitola se zaměřuje na hmotné archeologické pozůstatky, jakým vhodným způsobem se dají najít (metody výzkumu) a pokud nějaké najdeme, jak je zadatovat, případně jaké materiály jdou datovat jakou metodou.
Druhá část má 8 kapitol. Postupně se probírá organizace společnosti, od loveckých tlup po státní útvary, problematika okolního přírodního prostředí k člověku v environmentální archeologii, způsoby stravování, využití materiálů k výrobě nástrojů, obchodní kontakty a způsoby obchodu, různorodost lidského myšlení v kognitivní archeologii a lidská antropologie. 12 kapitola si pak klade tu základní otázku PROČ? to takhle vlastně je, bylo a asi i bude.
 Poslední oddíl knihy je rozdělen na dvě části. 13 kapitola si vymezují 4 reálné archeologické příklady osvětlující většinu myšlenek nastolených na předchozích stránkách. Distribuce obsidiánu a celková prostorová situace na ostrově Mélu, zaměřená na lokalitu Fylakopi, za Evropu. Sociální struktura společnosti v Mexiku v oblasti Monte Albán, za Ameriku. Zmapování změn osídlení vzhledem ke změně okolního prostředí v Národním parku Kakadu, za Austrálii. Počátky pěstování rýže v Khok Phanom Di, za Asii. Poslední 14 kapitola si klade hlavně etické otázky, které s archeologií souvisí a povinnosti této vědy a archeologů k laické veřejnosti.

  V češtině, jak u nás bývá zvykem, publikace nevyšla. Je ale pravda, že kdokoli, se základní znalostí angličtiny a s nezbytným slovníkem u ruky kvůli odbornějším nebo specifickým výrazům, se nemusí obávat. Text je napsaný přiměřeně náročnou britskou angličtinou, asi nejschůdnější díky drezůře učitelů na střední škole.
V současné době je k dispozici již 5. vydání z roku 2008. Nevím, jak v tištěné podobě v Čechách, ale rozhodně k zakoupení po internetu. Podstata knihy zůstala stejná, jen jsou zde popisované situace vykresleny na příkladech bližších k současnosti.

Jelikož je dnas na netu všechno, tady je link na příslušnou publikaci (MD5 checksum: 522AD45959E3A3C4EE5DB0DFA6340BF4)